race

Notorický průšvihář

TÝDEN.CZ

24. 9. 2017
Rubrika: O politice

Konec socializmu v Čechách ve 41 obrazech

Autor: Jiří Hermánek

22.08.2010 12:45

Při troše nadsázky lze Evropu přirovnat k rotě na vojně a celý svět pak k pluku. Nebo by spíše vyhovovalo přirovnání Evropy ke školní třídě a celého světa ke škole. V obou případech jsou mladší vojáci nebo mladší žáci šikanováni těmi staršími, zkušenějšími a hlavně zdatnějšími a udatnějšími jedinci.

Když vojáky a žáky nahradíme národy, tak vidíme, že náš národ zůstane po věky věků tím "uchem", "bažantem", "zelenáčem", "ptákem" či jak se noví, mladí vojáci nazývají. Protože síla národa je dána jen a pouze jeho územím a počtem obyvatel, méně pak zdatností jeho jednotlivců. Malý národ proto může dát světu některé vynikající jedince, objevy či vynálezy, ale nikdy nemůže světu diktovat svoji vůli.

A vůlí jednoho ze superhráčů na světové scéně, Spojených států amerických, vzniklo samostatné Československo. Jeho vznik samozřejmě museli posvětit i další světoví hráči, vítězové První světové války, ale asi se moc nemýlím, když řeknu, že bez USA by Československo nevzniklo a Praha by neměla "Wilsoňák".

Ovšem pohoda v evropské školní třídě netrvala dlouho. Jeden velmi nezbedný žáček se vzpamatoval z jednoho výprasku a hned si začal koledovat o další. Asi se dalo mnohému zabránit, ale to by se velcí evropští hráči nesměli bát, že utrpí nějaké ty šrámy. Winston Churchill jim tehdy řekl (cituji zpaměti, nikoli z Googlu): "Mohli jste se rozhodnout mezi válkou a hanbou. Zvolili jste hanbu a budete mít válku.

A jak řekl, tak se také stalo. Byla Druhá světová válka a když se začal blížit její konec, superhráči si rozporcovali budoucí svět. Takže to, že komunisté u nás v roce 1946 dokonce vyhráli volby, byla pouze taková třešinka na dortu. I kdyby je drtivě prohráli, stejně by dříve nebo později začali vládnout. Ti velcí tak rozhodli.

Rok 1968 byl ze světového hlediska pouze nevýznamnou epizodou. Jeden hráč upozornil včas druhého, že půjde uklidit své malé, ale důležité pobočné hřiště a zpoza Atlantiku slyšel jen: "Zajisté, vždyť jsme se přece dohodli, že pořádek na tomto hřišťátku udržujete vy.". A zdvořilou odpověď mohu parafrázovat asi takto: "jistě, to my víme, ale jenom jsme vás chtěli včas varovat, abyste se nelekli našich uklízečů. K vám uklízet jít nechtějí".

A konec socializmu po 41 letech? Přesně tehdy, kdy jedna velmoc již neměla sílu udržovat na svých pobočných hřištích pořádek, skončil v Československu socializmus. Ani o hodinu a ani o den dříve, ba naopak by se dalo říci, že oproti sousednímu Polsku jsme v likvidaci komunistické moci opravdu, ale opravdu velmi zaostali.

A domácí "odboj"? Lze to opravdu nazvat odbojem? Tedy kromě bratří Mašínů, samozřejmě? Já myslím, že stěží a dovolím si pár citátů: 

  • Wikipedia:  "...Po počátečních represích zůstávali čeští politici doma pasivní a snažili se nevytvářet záminky k postupům proti nim."
  • cynik: "...U nás „obrodný proces“ prováděli lidé, kteří měli na svědomí teror na obyvatelích této země z let padesátých..........nakonec tvořili základ organizace zednářské lože zvané CH-77, připomenu, že z prvních 217 signatářů bylo 156 spojených s uvedeným terorem…"
  • Martin Lindovský: "Neshodneme, protoze pouzivat termin organizace je velice osidne.A zvlaste v takovemto konkretnim pripade.Chapejte ze charta nemela pevnou organizacni strukturu.Bylo to spolecenstvi lidi ruznych nazoru a proto mne neprekvapuje a ani nepohorsuje to co nekde rika ten ci onen.Cil byl jediny.Vytvorit ve state podminky pro diskusi.V tom se shodli lide ruznych nazoru.At uz to byli komuniste nebo krestane ci filozofove zcela pravicoveho razeni.V dobach Husakova teroristickeho rezimu to byla jedina sance jak na sebe upozornit a hlavne nedat zbran do rukou mocnych.Jak zabranit aby se rikalo ze chteji rozvrat spolecnosti a podobne.Nebylo prvoplanove zmenit rezim.Prvnim a zasadnim cilem byl dialog a donutit odpovedne lidi k priznani chyb.Opacny pristup by vyvolal mnohem vetsi represe a hlavne si uvedomte, ze podpora prichazela namnoze z levicovych zapadnich stran, ktere byly vzdy dost hloupe na to aby podporovaly jakykoliv razantni postup."
Takže, kontrolní otázka na závěr: Opravdu zde v letech 1969 až 1989 existoval nějaký skutečný, organizovaný odboj proti komunistické diktatuře? A pro milé diskutující pouze zdůrazním, že já se samozřejmě za žádného odbojáře nepovažuji, ale považuji se za člověka, který byl ve své životní dráze komunistickým režimem velmi poškozen. Nikoli jako individuum, to ani tak ne, ale hlavně tím, jaké možnosti obecně tento režim občanům této země, mým vrstevníkům, poskytoval. A ve srovnání s dneškem byly ty možnosti, vinou onoho režimu, nesrovnatelně horší.

 

 

 



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  1.85


Jiří Hermánek

V padesáti jsem vytyčil tři základní dovednosti kulturního muže: Řídit auto, milovat ženy a pít pivo. Takže, kdyby si ty dívky od liberecké pumpy vzaly do rukou pivo, symbolický profil autora by byl kompletní.
Benzinka LB 1.jpg
Oblíbenost autora: 1.8

O autorovi

Ve svém věku již nemám potřebu ani soutěžit ani se nechat neustále urážet a zostouzet organizovanou skupinkou zfanatizovaných internetových lhářů. Proto od teď nepovoluji ani diskuzi, ani hodnocení a ten, kdo mi chce něco říci, to buď může po vzoru holiče krále Lávry Kukulína pošeptat do staré vrby nebo mi napsat na email "georged@seznam.cz". Na slušné dotazy a připomínky vždy rád odpovím a ty zhovadilé zase bez milosti smažu. Přeji všem hezký den.

Kalendář

<<   září 2017

PoÚtStČtSoNe
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930 

girl